Podáváme příkrmy

Po ukončení výhradně mléčného období, v 5.měsíci, nebo nejpozději po 6. měsíci u plně kojených dětí, je nutné do jídelníčku dítěte zařazovat nemléčné příkrmy. Jako první je nejvhodnější zeleninový příkrm z jednoho druhu zeleniny, který podáváme na oběd, první dny ve formě předkrmu, později jako samostatný chod. Ten postupně v průběhu několika dnů změníme na maso-zeleninový příkrm. Maso podáváme šestkrát týdně, jedenkrát týdně lze místo masa zvolit vařený vaječný žloutek. Nejvhodnější maso je drůbež, králík a jehněčí.
Ze zeleniny mrkev, cuketa, brambory, hrášek, špenát. Polévku, nebo hustší příkrm obohacujeme kávovou lžičkou kvalitního rostlinného oleje. Je potřeba dodržovat jednak výběr kvalitní zeleniny (pozor na dusičnany v karotce a ostatní krásně vyrostlé zelenině!) a jednak hygienické zásady přípravy jídla. Neohřívat a uvařenou porci opakovaně nepodávat. Výbornou alternativou se jeví hotové masozeleninové příkrmy, později i  sušené masozeleninové kaše, které s jistotou poskytují vyváženou kvalitu surovin, kontrolovanou přísnými hygienickými normami. Mamince navíc šetří čas a jsou nenahraditelným pomocníkem při vycházkách, nebo pobytu mimo domov.

Dalším zaváděným příkrmem je tzv. ovocnomléčný příkrm, který obyčejně zařazujeme asi měsíc po maso-zeleninovém. Znovu nejčastěji podáváme nejdřív jen jeden druh ovoce, zpočátku zejména u dětí z alergických rodin v podobě vařeného ovoce (hrušky, jablka, švestky, meruňky) a banánu v podobě ovocného pyré, obyčejně nový druh nejdřív po 3-4 dnech. Nepřislazujeme! Postupně nahradíme nevařeným ovocem a k ovocnému pyré přidáváme i  neslazený bílý jogurt, tvaroh až po roce života. S přibývajícím věkem zavádíme nové chutě v podobě nových druhů ovoce, zpestřit chuť může i  přídavek skořice, nebo vanilky (ne u rizikových dětí s možnou alergií). Výborným pomocníkem jsou hotové ovocné, nebo ovocnomléčné přesnídávky, obsah cukru by měl být nižší než 20g/100ml.

Posledním zaváděným příkrmem je obilná kaše, kterou zavádíme vždy až po ukončeném 6. měsíci. Rýžovou a kukuřičnou kaši můžeme podávat i  dříve. Obilná kaše je zdrojem energie, ale i  vlákniny, vitamínů skupiny B a minerálů. Obyčejně se připravuje s pokračovacím mlékem (komerčně vyráběné mléčné kaše se už jen ředí vodou) a může se podávat s ovocem, nebo zeleninou, nejčastěji k večeři.

V období zavádění příkrmů zůstává důležitá část živin hrazena mléčnou výživou. Jak trávící trakt zraje a zavádějí se nové plnohodnotné příkrmy, mléčnou výživou je postupně hrazena asi polovina energie a živin. V tomto období můžeme kojenci postupně změnit mléko na tzv. pokračovací mléka. Kvalitní mléka jsou částečně adaptované a obohacované železem, vápníkem, jodem, zinkem a vitamíny A,C,D,E a obyčejně mají tyto mléka taky vyšší sytící hodnotu. Představují o mnoho vyšší kvalitu než jsou mléka v obchodní síti.

Vhodným tekutinovým doplňkem, hlavně v létě, jsou kojenecké vody, čaje a ovocné šťávy.