Alergie v rodině

V současné době už každé třetí dítě trpí alergií. Nejčastější jsou atopický ekzém, kopřivka, senná rýma nebo astma, ale může se schovávat i  za nemocemi jako jsou migréna, epileptické záchvaty, chronické průjmy kojenců, zápal středního ucha, kde je po ní potřeba hlouběji pátrat. Když už víme, že je alergie i  dědičnou nemocí, u dětí, kde alergií trpí rodiče, bychom měli dodržovat určitá preventivní opatření, abychom snížili riziko výskytu u dětí na možné minimum. Podle teorie: „prevence 100x jednodušší než léčba.“ Bychom měli vynechat ze stravy v prvním roku života silné alergeny. Působení negativních faktorů prostředí, ve kterém žijeme, změníme těžko, ale výživu ovlivnit umíme!

Prvním potravním alergenem, se kterým se kojenec setkává, je bílkovina kravského mléka, proto je co nejdelší kojení dětí z rizikových rodin téměř podmínkou. Jestliže matka z různých důvodů nemůže kojit, nebo přechází na umělou mléčnou výživu, po poradě s pediatrem je nejvhodnější používat alespon první měsíce života formule se štěpenou (hydrolyzovanou) mléčnou bílkovinou, tzv. H.A. (hypoantigenní) kojenecké přípravky.

Jestliže je alergie na bílkovinu kravského mléka už dokázana, H.A. formule už nepomohou, zde se podávají jen přípravky s tzv. vysokým stupněm štěpení mléčné bílkoviny nebo přípravky ná bázi sóji. Léčba už patří do rukou pediatrů-specialistů.

Pro přechod na smíšenou stravu platí, že méně je někdy více. Nový příkrm matka zavádí vždy jen jeden a sleduje projevy v průběhu několika dní. Platí zásada, do jednoho roku nepodávat potraviny, kterou jsou spojené s rizikem vyvolání alergické reakce. Zejména platí, jestli jeden z rodičů trpí potravinovou alergií na známou poživatinu, tuto dítěti do roka nepodáváme. I maminka v těhotenství a v době kojení by se měla její konzumaci vyhýbat.